1. kapitola - Netvor

14. června 2013 v 15:50 |  Netvor

Bylo nebylo jedno království, kde stromy se po celý rok zelenaly a byly ověšeny plody, tráva neustále zelenající byla prorostlá květinami, lidé i zvěř se nikdy nemuseli obávat nedostatku potravy. A v tomto království vládl lidmi milovaný král, který měl jedinou dceru, nazývanou "nejkrásnější pannou jakou tento svět kdy spatřil", jenž měla zrovna před svatbou s korunním princem sousedního mocného království. A tak se za pár dnů měly spojit životy těchto dvou mladých lidí a král si konečně může oddechnout, že svoji milovanou dceru dobře provdal a tak ji zabezpečil až do smrti.


"Nebojte, postarám se o to, aby se viník našel a byl náležitě potrestán." pronesl král před celým sálem plným lidí nejrůznějšího věku, pohlaví i postavení.
"Ano, pane. Děkuji vám." poklonil se pod trůnem prostý obchodník, jehož obchod byl dnes v noci vykraden.
"Dále předstupuje Marcrab, vrchní stráží!" rozlehl se síní silný hlas.
Z davu vystoupil statný muž v plné zbroji, takže mu dělalo značnou obtíž se před králem náležitě uklonit.
"Výsosti…" začal se svojí stížností, ale zbytek jeho věty zanikl v nastalém hluku, když se rozevřely vstupní obrovské bronzové dveře.
"Kdo se opovažuje rušit nás uprostřed audience?" rozzlobil se král.
Ale doprostřed síně už napůl šel, napůl utíkal muž ve středním věku s dlouhým prošedivělým vousem.
Rychle se před králem uklonil a vysvětlil, proč tak neurvale ruší: "Veličenstvo, je vás potřeba na radě." Vyhrkl a podíval se na krále. "Neodkladně."
Kdyby takto na krále mluvil kdokoli jiný, se zlou by se otázal, ale tento muž byl jeho nejvěrnější rádce. Král věděl, že by ho nikdy nevyrušil, kdyby to nebylo doopravdy vážné.

Král vstoupil postranními schody do místnosti společně s Albertem. U stolu už na něj čekali všichni ostatní královští rádcové a podle jejich výrazů bylo znát, že jsou něčím značně znepokojeni. Královi se sevřelo srdce strachem.
"Co se děje tak naléhavého?" zeptal se král svých rádců, když se posadil.
Všichni muži se na sebe podívali, jakoby se rozhodovali na koho z nich padne ten těžký úděl obeznámit krále se špatnou zprávou. Všechny pohledy se nakonec zastavily na Albertovi.
Albert stáhl rty do úzké linky a promluvil: "Žene se na nás pohroma." Na chvíli se odmlčel a podíval se na krále. "Čarodějnice splnila svoji hrozbu. Po moři se naším směrem žene několikametrová vlna. Za několik hodin bude zde. Celé naše království smete." Albert se znovu podíval na krále, ale vypadalo to, že král ho snad ani neposlouchá. "Pamatujete si, co čarodějnice řekla…"
"Samozřejmě, že si to pamatuji. Jak bych na něco takového mohl zapomenout." rozčílil se král.
Kolem stolu se rozprostřelo tíživé ticho. Král přešel k oknu a podíval se na naprosto klidné moře bez jediné vlnky, jakoby se celý svět zastavil. Věděl ale, že je to jen klid před bouří. Tohohle dne se bál po celých dvacet let. Na povrch se snažil ukázat, že se výhrůžek čarodějnice nijak nebojí, ale ve skrytu duše se bál neuvěřitelně, každý večer usínal s těžkou myslí a bolestí v srdci.
"Sám jsem šel za čarodějnicí požádat jí o laskavost." začal král vyprávět příběh, který ho tížil každý den. A ve vzpomínkách se přenesl o dvacet jedna let zpět.

"Výsosti, může to být nebezpečné." snažil se krále zadržet jeden z jeho strážných.
"Moc dobře vím, že to je nebezpečné. Ale jsem král zdejší země a musím zajistit dědice." řekl král, obešel svoje stráže a vstoupil do velkých dubových dveří. Za nimi byla dlouhá úzká chodba. I když po zdech byly pochodně, ani jedna z nich nebyla zapálená a tak král musel postupovat dál po tmě. Konečně došel na konec chodby a poslepu nahmatal další dveře. Opřel se do nich ramenem, ale nepovolili a tak se snažil nahmatat kliku. Když v tom se dveře sami rozlétly dokořán a krále osvětlilo náhlé světlo.
Když si jeho oči přivykly, uviděl obrovskou síň bez oken a dveří, uprostřed ale hořel otevřený oheň, který osvětloval celou místnost.
"Čekala jsem na tebe." ozvalo se ze tmy. Král se otočil za hlasem a uviděl vysokou postavu celou v černém. "Viděla jsem ve svých snech, že za mnou přijdeš. Chceš po mně, abych pro tebe něco udělala, nepletu-li se?"
"Ano, máte pravdu. Přišel jsem vás o něco požádat." odpověděl král a dál mhouřil oči na vysokou postavu.
"Samozřejmě, já se totiž nikdy nepletu." zasmála se čarodějnice a vystoupila se stínu.
Král čekal nějakou ošklivou stařenu s obličejem plným bradavic, ale před ním stála až nadpozemsky krásná dáma, jediná známka její lidskosti byly začínající vrásky kolem očí. Podle králova názoru jí ty vrásky ale jen na kráse přidávaly.
"A co bych pro tebe měla udělat?" zeptala se čarodějnice.
"Jsem král velkého a mocného království. A jako král musím zajistit potomka, který po mě převezme korunu…"
"Hádám ale, že zrovna tento úkol se ti nedaří." přerušila ho čarodějnice.
"Ano, s manželkou už roky se snažíme počít potomka."
"A ty bys po mě chtěl…?" zeptala se ho čarodějnice, když viděla, že se král zarazil.
"Abyste nám pomohla."
Čarodějnice se ušklíbla. Přistoupila k němu, až byla sotva pár centimetrů od jeho tváře.
"Víš ale, že já nic nedělám zadarmo? Udělám to pod pár podmínkami."
Král si oddechl. S podmínkou počítal, hlavní byla vidina, že jeho sen může být vyplněn.
"Jakými podmínkami?" zeptal se.
"Pokud to bude syn, až usedne na trůn, řeknete mu, komu vděčí za svůj život. Nechci se už dál skrývat a být nenáviděná. Chci žít takový život, jaký si zasloužím za to, že jsem zajistila dědice vašemu království." Čarodějnice se odmlčela, přistoupila k ohni uprostřed síně a zahleděla se do plamenů. Král mlčky čekal na další podmínku, říkala přece, že má podmínky, ne jednu.
"Ale pokud to bude dívka." obrátila se čarodějnice k němu. "Vzdáš se jí a já si ji odvedu."
Král zalapal po dechu. "A co byste s ní udělala?" otázal se.
"To už nebude tvoje starost." odpověděla mu čarodějnice.
Král se zamyslel. Věděl, že bez její pomoci nebude mít žádné dítě a ona mu nabízela pomoc. Šance, že to bude dívka nebo chlapec je přece jen půl na půl. Má se vzdát šance na jakékoli dítě, nebo se jen vzdát šance na dceru?
"Mohu se zeptat proč, kdyby to byla zrovna dívka, tak byste si ji vzala?"
Čarodějnice vypadala jako by přemýšlela, jestli mu má vůbec odpovědět, nakonec odvětila: "Zdál se mi zlý sen."
Král poznal podle jejího odmítavého výrazu, že víc se už od ní nedozví a tak se rozhodl.
"Beru vaši nabídku." řekl čarodějnici.
Čarodějnice si zkřížila ruce na prsou. "Ale nezapomeň, pokud svůj slib nesplníš, stihne tebe a celé tvée království zkáza."

Král se odvrátil od okna a bezradně pohlédl na členy své rady.
"Porušil jsem svůj slib a teď za to všichni zaplatí. Byl jsem slabý, nedokázal jsem se vzdát své dcery. Jsem špatný král, zklamal jsem svůj lid."
Albert se postavil a přešel blíže ke králi. "Výsosti, tohle si o vás nikdo nemyslí. Jak by k vám vaši poddaní mohli vzhlížet, kdyby věděli, že jste byl ochotný vzdát se své jediné dcery?" Ostatní členové rady na jeho slova přikyvovali, ale zdálo se, že krále nic už nedokáže přesvědčit.
"Tak či tak, teď už je pozdě přemýšlet nad tím, co by mohlo být jinak." pokračoval Albert, "Teď potřebujeme pomoc."
"Pomoc? Od koho?" zeptal s ironickým úsměvem král.
"Od někoho, kdo je ještě mocnější než čarodějnice."
"Ty myslíš…" zajíkl se král.
"Ano, Pána Temna, tak se mu přezdívá."
Král se na chvíli zamyslel. Pán Temna by jim mohl pomoct. Tak jak to, že ho to samotného nenapadlo? Možná, že už po zkušenostech s čarodějnicí nechtěl mít nic s kouzly společného. Ale jakou jinou možnost mají?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikinka Nikinka | Web | 14. června 2013 v 19:18 | Reagovat

Tohle je perfektní! Vypadá to jako velmi zajímavý nápad, nic podobného jsem ještě nečetla... ale je to příjemná změna. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat a jestli jim vůbec Pán Temna pomůže.
Nevím proč, ale asi uprostřed čtení se mi do mysli vloudila pohádka Princezna a chuďas (La Principessa e il povero). Netuším, jestli jsi ji viděla, ale pokud ne, rozhodně doporučuju ke shlédnutí. Herečka Anna Falchi je skvělá a krásná. Tato pohádka se dá však bohužel velmi těžko sehnat, já ji mám díky Bohu na kazetě :-D a můžu jen chválit. Myslím, že tuhle výbornou pohádku jsi mi připomněla právě královou návštěvou čarodějnice. A jsem z toho unešená, vážně! :-) Už se nemůžu dočkat další kapitoly. Něco mi říká, že to nebude jen obyčejná pohádka :).

2 hp-draco hp-draco | 17. června 2013 v 21:31 | Reagovat

Ahooj :) dlouuho jsem o tobe nic neslysela.. Az mi pujde.internet.tak sem zase.zabloudim :))(( <3 Jenny
PS; Na moje prvni SB se.neda.zapomenout :3

3 Mlok Skvrnitý Mlok Skvrnitý | 21. července 2013 v 22:09 | Reagovat

Čau,psala si mi koment k blogu mythical-unicorn :) a jen sem chtěla říct, že na blog už dávno nepíšu a svoje povídky dávám na web na jinou stránku, díky za rady, i když  už mi teď nepomůžou, protože už to znám. Ale díky :-) Nevím jaký čteš povídky, kdybys chtěla, píšu na stmivani.eu pod jménem Johnna, ale chápu že stmívání nemusí bavit každého :)

4 Denča Denča | Web | 24. října 2013 v 17:52 | Reagovat

Páni, tohle se super! Jsem zvědavá, co bude dále :)

5 WaclawP WaclawP | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 18:58 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama